Jdi na obsah Jdi na menu
 


Francie - Jarošová

4. 2. 2010

INFORMAČNÍ MINIMUM FRANCIE
 
 
1. Oficiální název státu, hlava státu
 

oficiální název: Francouzká republika - la République francaise

hlava státu: současný prezident Nicolas Sarkozy je ve funkci od 17. 5. 2007 (příští prezidentské volby budou v roce 2012)

 
2. Státní symboly
 

Jako každý stát, tak i Francie má své státní symboly. Francouzi jsou na ně hrdí, neboť jejich symboly pro ně mají i historický význam, připomínají slavné události a poukazují na francouzskou národní identitu.

·         vlajka - le drapeau

·         hymna - l´hymne national: La Marseillaise de Rouget de Lisle

·         heslo "Svoboda, rovnost, bratrství" - la devise "Liberté, Egalité, Fraternité"

·         pečeť - le sceau

·         státní svátek - le 14 juillet

·         Marianne

·         kohout - le coq

 
 
3. Politický systém
  

 Státní zřízení

Francie je parlamentní demokratická republika s poloprezidentským systémem. Toto státní zřízení určila Ústava V. republiky, která byla přijata za Charlese de Gaulla dne 4.10.1958. O pravomoci se dělí zákonodárné orgány spolu s prezidentem republiky tak, aby byla zajištěna politická stabilita. Do roku 1958 tomu tak nebylo, zákonodárné orgány měly přílišné pravomoci a docházelo často k tomu, že parlament vyslovil vládě nedůvěru.

 
Prezident

-současným prezidentem je Nicolas Sarkozy
-volen na 5 let (od mandátu 2002-2007, dříve byla délka mandátu na 7 let)

-všeobecná přímá volba - na principu získání absolutní většiny (ve 2. kole)
-V současném režimu hraje prezident republiky hlavní roli.

-Předseda vlády je v porovnání s ním mnohem nevýznamný. Jeho význam ovšem stoupá v obdobích „kohabitace“, kdy prezident a předseda vlády pocházejí z opozičních politických stran.

 
Vláda

-premiérem je Francois Fillon jmenovaný prezidentem 17. května 2007

současná vláda působí od 19. června 2007

 
Parlament

-dvoukomorový, skládá se z Národního shromáždění a Senátu:

Národní shromáždění: 577 členů volených na 5 let většinovým systémem v přímých dvoukolových volbách. Národní shromáždění je vnímáno jako komora bez větších pravomocí, klíčový význam pro rozpočet má Ministerstvo financí.

Senát: 331 členů volených nepřímo na 6 let.
 
Politické strany

UMP: Union pour un mouvement populaire / Unie pro lidové hnutí

UDF: Nouvelle union pour la démocratie Francoise / Nová unie pro francouzskou demokracii

PS: Parti socialiste / Socialistická strana

PCF: Parti communiste Francoise / Francouzská komunistická strana

LV: Verts / Zelení
FN: Front national / Národní fronta

MNR: Mouvement national républicain / Národní republikánské hnutí

LCR: Ligue communiste révolutionnaire / Revoluční komunistická liga 

FO: Force Ouvriere / Dělnická síla
 
4. Orgány státní moci a správy
 
5. Administrativní členění
 
Francie se člení na:
26 regionů, které se dále člení na:
100 departementů (očíslovány dle abecedního pořádku), ty se dále člení na:
342 arrondisementů, a ty se člení dále na:
4 039 kantonů; a ty se ještě dále člení do základních jednotek
36 782 obcí
 
6. Území

Největší část území Francie se nachází v západní Evropě, kde hraniční na severovýchodě s Belgií a Lucemburskem, na východě s Německem a Švýcarskem na jihovýchodě s Itálií a na jihu se Španělskem, Andorrou a Monakem. Francouzská republika se skládá také z území v Severní a Jižní Americe, v Indickém, a Tichém oceánu, Karibiku a Antarktidě. Pevninská část Francie zaujímá plochu 543 965 km². Na severu a západě je krajina rovinatá s mírným vlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá. Ve francouzských Alpách se nachází nejvyšší bod západní Evropy Mont Blanc (4 810 m). Další hornaté kraje země zahrnují Pyreneje, Centrální masív, Jura, Vogézy, Armorský masív a Ardenny. Největšími francouzskými řekami jsou Loire, Rhône (pramenící ve Švýcarsku), Garonne (ve Španělsku), Seina a část toku Rýnu.

 
7. Příroda

-Francouzské stredohoří, pohoří Jury, Vosges, Ardennes, Pyreneje, Alpy, nejvyšší hora Mont Blanc (4808 m.n.m.) Mírný klimatický pás

-Atlantský oceán, Severní more, Stredozemní more, Lamanšský průliv, řeky: Rhona, Loira, Seina

-7 Národních parku (Národní park Pyrenees, Národní park Guadeloupe…)

 
8. Obyvatelstvo
 

celkový počet obyvatel Francie: 59 milionů

hustota zalidnění: 109 obyvatel / km2

národnostní složení: Francouzi (93,5%), Portugalci 1,3%, Alžiřané 1,1%

etnické menšiny: Bretonci, Katalánci, Maročané, Poláci

 
9. Jazyk, písmo, písemnictví
  

úřední jazyk: francouzština

další jazyky používané na francouzském území: bretonština, v Alsasku němčina, na jihu baskičtina, okcitánština

písmo: latinka

písemnictví: francouzská literatura vznikla jako pokračování latinsky psané literatury; nejstarší písemnou památkou je tzv. Štrasburská přísaha z roku 842. V průběhu dějin zaznamenala francouzská literatura bouřlivý rozvoj a určovala po mnoho století světový trend. Mnoho literárních směrů 20. století má svůj původ ve Francii (např.: dadaismus, kubismus, surrealismus). Díky uvolněnějšímu prostředí zde mohlo vzniknout spousta děl, která byla jinde zavrhována (např. v USA díla Henryho Millera). Svůj vliv nezapře ani v dnešní době.

 
10. Národopis a lidová tvořivost
  

Zvyklosti a obyčeje: Francouzská společnost má bohaté demokratické tradice a příliš si nepotrpí na používání titulů. Obvykle vystačíte s oslovením Monsieur, Madame a Mademoiselle (pane, paní, slečno), ale raději bez příjmení. Akademické tituly se uvádějí pouze v akademických tiscích. Na druhé straně jsou Francouzi v denním kontaktu velmi zdvořilí a například vždy zdraví Bonjour nebo Au revoir, když vstupují do obchodu či kavárny nebo odcházejí. Vůči cizinci, který na zdvořilost zapomíná, se chovají chladně. Naopak můžete být překvapeni, když vás v menším obchodě či kavárně pozdraví ostatní hosté. Při představování se každý představuje sám za sebe, a to nejen příjmením, ale též křestním jménem. Obvyklé je dlouhé potřásání rukou, a to jak při setkání, tak i při rozloučení. Polibek na tvář, „bise“, zůstává vyhrazen pro dobré známé a přátele. Francouzi a zvláště Francouzky přikládají tradičně velký význam oblékání a vnějšímu vzhledu. Cení si nevtíravou a nedbalou eleganci. Při oblékání nejsou velké rozdíly mezi lidmi v jednotlivých oborech ani ve společenské hierarchii. Při rozhovoru je pro Francouze typická živá spontánní mimika a gestikulace. Francouzi se neostýchají dát najevo své emoce, s určitými regionálními rozdíly. Lidé ze severu země jsou preciznější a pragmatičtí, jižané uvolněnější a spontánnější. Východní část země prozrazuje germánský vliv. Francouzi si vysoce cení schopnosti komunikace, která se pěstuje již od základní školy. Květnatější jazyk je považován za projev zdvořilosti. Toleruje se skákat druhému do řeči a mluvit jeden přes druhého. Pokud jde o témata, je nutné být opatrný na politické či sociální poměry hostitelské země a totéž platí o náboženství. Ani soukromé záležitosti není možné probírat, nejste-li opravdu velmi dobrými přáteli. Vhodnými konverzačními náměty může být francouzské umění, architektura, dějiny, jídlo a sport. Francouzská rodina je soudržná a mnoho činností dělá společně. V soukromí i ve společenském styku hraje velmi důležitou úlohu jídlo. U stolu se přeje Bon appétit. Francouzi mají také rádi sport a tráví mnoho času v přírodě. Rybaření, tenis, horská turistika a různé vodní sporty, právě tak jako silniční cyklistika se ve Francii těší velké oblibě.

 
11. Průmysl a energetika
  

Francie je jedním z nejprůmyslovějších států na světě: Průmyslová výroba představuje 34 % HNP. Francie je čtvrtým největším producentem automobilů na světě po Japonsku, USA a Německu. Vyrábí se zde rovněž zařízení pro železnice,ve Francii jezdí nejrychlejší vlaky na světě. Dalšími významnými výrobky jsou letadla, vojenská výzbroj, elektronika (vč. počítačů, rádií, televizorů a telekomunikačního zařízení), chemikálie, železo a ocel, průmyslové stroje a hliník. Významné je též zpracování potravin. Hlavním průmyslovým centrem Francie je Pařížská pánev, továrny jsou i v dalších městech po celé zemi

významnými středisky automobilového průmyslu jsou Lyon, Rennes a Douai.

Elektrické napětí 220 V / 50 Hz. Zásuvky jsou shodné jako v ČR.

 
12. Zemědělství
 

Zemědělství ve Francii je nejrozvinutější ze všech zemí Evropy. Nejdůležitější plodinou je pšenice,mezi další zemědělské produkty a těžené suroviny patří: skot, ovce, prasata, drůbež, cukrovka, pšenice, ječmen, kukuřice, oves, brambory, hrozny, ovoce, zelenina, dřevo, ryby, rudy železa, bauxit, uhlí, uranová ruda, sůl, ropa a zemní plyn...

 
13. Doprava
  

Dopravní síť silnic a železnic je velmi dobře vybudovaná, především na severu, kde je velmi hustá, naproti tomu v jiných částech země řidší. Všechny hlavní dopravní tepny směřují do Paříže. Francie má moderní rychlovlaky TGV, jejíž tratě se neustále rozšiřují.

 

14. Obchod a finance

měnou je euro (1Euro=100 centů)

 
15. Sociální politika
  

Francouzský systém sociálního zabezpečení byl založen v 30. letech a po 2. světové válce byl ještě rozšířen. Z velké části je financován státem a zaměstnanci i zaměstnavatelé na něj povinně přispívají.

 
16. Zdravotnictví
 

Léčebné náklady jsou hrazeny systémem pojištění, které vychází ze standardní stupnice poplatku, aby vedle veřejných služeb mohla existovat i soukromá praxe. Lékařské služby jsou na špičkové světové úrovni, ale je pociťován nedostatek nemocničních lůžek. Také kapacity specializovaných zařízení, jako jsou psychiatrické léčebny a domovy pro přestárlé, jsou značně omezené.

 
17. Školství a věda
 

Francie má vynikající tradici veřejného vzdělávání, které je na všech stupních bezplatné. Školní docházka je povinná od 6 do 16 let. Po základní škole, kterou navštěvují děti do 11 let, se část studentů lyceí (gymnázií) připravuje k maturitě a dalšímu studiu, ostatní pokračují na školách 2. stupně s všeobecným nebo technickým zaměřením. Vysoké školy byly po studentských nepokojích v roce 1968 reformovány a zahrnují dnes multidisciplinární univerzity, polytechniky a odborné vysoké školy, jako jsou lékařské fakulty. Kvalita veřejného školství je tak vysoká, že soukromé školy nejsou příliš využívány; jsou většinou katolické, ale některé dostávají omezené vládní dotace. Vzhledem k tomu, že studium na vysokých školách je jen výjimečně limitováno, existuje velké množství nezaměstnaných vysokoškoláků.

 
18. Kulturní život a umění
 

Francie je již od středověku považována za Mekku evropské umělecké a kulturní scény.Tyto umělecké a kulturní poklady sahají od gotických katedrál v Paříži,Chartres a Remeši přes nádherné královské zámky na řece Loiře nebo ve Versailles až po světová literární díla takových velikánů jako byl Hugo,Balzac nebo Sartre,dále k bohatému hudebnímu životu v opeře a baletu nebo divadelní scéně.Svébytným francouzským žánrem je šanson.

 
19. Památky a památková péče
   

Nejnavštěvovanější památkou ve Francii je Mont-Saint-Michel. Další velmi populární místa jsou: Muzeum Louvre, Eiffelova věž, Palác Versailles, Disneyland v Paříži, Centre Georges Pompidou, Zámky v údolí řeky Loiry, lyžařská centra ve Francouzských Alpách, Tahiti a zátoky Francouzské Polynésie, atd.

 
20. Církevní a náboženské instituce
  

Náboženská příslušnost:

římští katolíci 78 %

ostatní křesťané 4 %

muslimové 3,5 %

bez vyznání a ostatní 14,5 %

Většina obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi. Jsou tu významné menšiny protestantské a židovské a značný počet muslimů mezi přistěhovaleckými komunitami ze severní Afriky.

 
21. Zahraniční vztahy a styky státu
 

 Zahraniční politika
Členství Francie v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

OSN (Organizace spojených národů, stálý člen Rady bezpečnosti),NATO (Severoatlantická aliance),EU (Evropská unie),RE (Rada Evropy),MMF (Mezinárodní měnový fond), SB (Světová banka), WTO (Mezinárodní obchodní organizace)

 

Řada mezinárodních organizací má své sídlo v Paříži: UNESCO, OECD, AIE (Mezinárodní energetická agentura), AEN (Agentura pro spolupráci kulturní a technickou), ACCT- EUTELSAT (Evropská organizace pro přenos telekomunikací satelity), BIE (Mezinárodní výbor výstav a veletrhů), OILM (Mezinárodní Organizace meteorologická), BIPM (Mezinárodní ústav pro míry a váhy), a další

 
22. Světová prvenství
   

-Adolph Pégoud - francouz, který jako první na světě seskočil z letadla s padákem (r. 1913), jeden z prvních leteckých akrobatů a první letecké eso historie

-France Telécom - jako první na světě nabídl svým zákazníkům široké možnosti interaktivních informací po telefonu (telefonní seznam, rezervaci místenek, informace o počasí a podobně, s využitím technologie pevných linek a terminálů)

-první lyžařský vlek byl postaven právě ve Francii v Alpách

-Francouzi byli prvními bělochy, kteří poznali břišní tanec

-francouzská televize jako první na světě přenášela vánoční bohoslužbu

-světové prvenství v rozmanitosti pěstovaných druhů vína, i v kvalitě

-Francie je první ve využívání jaderné energie (59 jaderných elektráren vyrábí okolo 80% elektrické energie)

-první turistická destinace v rámci Evropy
 
23. Světoznámé osobnosti
 

Johanka z Arku (6.1.1412-30.5.1431) – hrdinka, bojovnice proti Angličanům, upálená

Blaise Pascal (19.6.1623-19.8.1662) – fyzik

Moliere (15.1.1622-16.2.1673) – spisovatel (Lakomec)

Voltaire (21.11.1694-30.5.1778) – filozof, spisovatel (Panna Orleánská)

Madame de Pompadour (29.12.1721-15.4.1764) – markýza

Napoleon Bonaparte (15.8.1769-5.5.1821) – vojevůdce

Victor Hugo (26.2.1802-22.5.1885) – spisovatel, básník (Bídníci)

Gustave Eiffel (15.12.1832-27.12.1923) – konstruktér, architekt (Eiffelova věž, návrh kostry Sochy Svobody)

Louis de Funes (31.7.1914-27.1.1983) – herec (četník ze Saint Tropez)

Jean Paul Belmonde (9.4.1933) – herec (Cesta zhýčkaného dítěte)

Alain Delon (8.11.1935) – herec (Notre historie)

David Guetta (7.11.1967) – DJ (Sexy bitch)

 
24. Kalendář

1.5. První máj

8.5. Den osvobození

21.5. Nanebevstoupení Krista

31.5. Svatodušní neděle

1.6. Svatodušní pondělí

14.7. Státní svátek (dobytí Bastily 1789)

15.8. Nanebevzetí Marie

1.11 Svátek všech svatých

11.11. Den klidu zbraní (konec 1.sv.války)

25.12. Vánoce

 

25. Dějiny

 

Dějiny Francie začaly podle současných nálezů již zhruba před 1,8 miliony let, kdy se na území Francie objevili první lidé. První rozvinutější kultura tu nechala stopy již v paleolitu. Od 6. století př. n. l. žili na území Francie Keltové, kteří v následujících letech v podstatě splynuli s římskou říší v římské provincii Galii, takže od přelomu letopočtu hovoříme již o Galorománech. Během období stěhování národů se zdejší obyvatelstvo smísilo s Germány, kteří tu po pádu římské říše vytvořili své vlastní státy. Na jihu to byla Tolosánská říše Vizigótů, na severu kmeny Franků. Římský vliv však nezmizel a hlavním jazykem této oblasti zůstala latina (obohacená o galské a germánské prvky).

Ze všech germánských kmenů se jako nejsilnější ukázali Frankové, kteří si postupně všechny ostatní kmeny podmanili a dali Francii jméno; jejich Franská říše se stala po Byzanci nejpevnějším a nejmocnějším státním celkem raného středověku; k jejímu největšímu rozmachu došlo za vlády Karla Velikého. Po rozpadu Franské říše roku 843 se z její západní části postupem času začala formovat Francie. Nejprve jí vládli potomci Karla Velikého, roku 987 nastoupila dynastie Kapetovců, která se na trůně se svými vedlejšími větvemi (Valois, Bourbon) udržela až do vzniku francouzské republiky. Ačkoliv královská moc nebyla ve Francii zprvu příliš velká (a mnozí šlechtici byli přinejmenším stejně mocní jako král), postupem času se začala upevňovat a za Filipa II. Augusta a Filipa IV. Sličného byla již Francie evropskou velmocí. Napomohlo tomu také francouzské vítězství ve Stoleté válce, v níž se vyhrotil dlouholetý zápas mezi Francií a Anglií. Na počátku raného novověku tak Francie nastoupila cestu k postavení světové velmoci.

V 16. století se hlavním francouzským soupeřem stali Habsburkové, kteří vládli Španělsku a Svaté říši římské, tedy oběma francouzským sousedům. Za vlády Františka I. se do Francie dostala renesance a jeho dvůr proslul po celé Evropě. Ve druhé polovině 16. století byla Francie uvržena do krutých náboženských válek, které vyvrcholily masakrem, jenž vešel do dějin jako Bartolomějská noc. Po ní následovalo uklidnění a konsolidace poměrů. Následně za vlády Ludvíka XIV. královská moc dosáhla svého vrcholu a Francie značného rozmachu. Na konci Ludvíkovy vlády však došlo k obrovskému vyčerpání francouzské ekonomiky, které spolu s dalšími problémy zapříčinilo Velkou francouzskou revoluci.

Velká francouzská revoluce propukla v roce 1789 a vedla roku 1792 k nastolení První francouzské republiky a změně stavovské společnosti v občanskou. Republiku sice brzy ovládl Napoleon a proměnil ji v císařství, její myšlenky však zachoval a rozšířil po celé Evropě. Prvních 15 let 19. století bylo pak v celé Evropě zcela pod znamením převahy Francie. V průběhu 19. století došlo k několika střídání občanských vlád s pokusy o návrat k monarchii či absolutismu, což bylo provázeno mnohými revolucemi.

Mocenské napětí v Evropě vedlo k první i druhé světové válce — ačkoli z obou Francie vyšla vítězně, začala během 20. století postupně ztrácet své velmocenské postavení. Po druhé světové válce vznikla Čtvrtá republika a v roce 1958 byla nastolena současná Pátá republika v čele s generálem Charlesem de Gaullem.

V posledních desetiletích se Francie soustřeďuje spíše na Evropu, ačkoliv po nástupu současného prezidenta Nicolase Sarkozyho se očekává opětovné sblížení se Spojenými státy. V průběhu 2. poloviny 20. století se Francie smířila s Německem a ve spojení s ním usiluje o politickou a ekonomickou integraci Evropy.